Od začátku ve stručnosti
Celý průběh těhotenství jsem měla, dalo by se říct, klidný. Žádné těhotenské nevolnosti, zvracení... Pouze jsem byla unavená a do 4.měsíce se únava rapidně stupňovala. Nejhorší na tom bylo, že jsem večer nemohla usnout, v noci jsem nemohla spát a vstávala jsem brzy ráno. Do března jsem chodila ještě na brigádu, takže jsem vstávala běžně ve 3:00 na ranní.
Na konci 1.trimestru jsem začala mít migrény, ale ty jsem měla i před těhotenstvím. No ve finále mi začal skákat tlak a já začala omdlívat. Ne teda úplně, ale vždy jsem musela do kolen, aby to se mnou neseklo. Vyřešilo to kafe, které jsem zcela vynechala a začala znovu pít až na konci 3.měsíce na doporučení gynekoložky.
Všechna vyšetření mi dopadla na výbornou. Neměli jsme žádné riziko vrozených vývojových, genetických ani anatomických vad plodu.
Ve druhém trimestru všechny problémy odezněly a já byla opět jako rybička a plná energie. Začali jsme shánět výbavičku pro Viktorku, plánovali jsme, těšili jsme se, našla jsem si dokonce práci a nakonec jsem skončila v nemocnici na kapačkách, kvůli častému tvrdnutí břicha. Dostala jsem magnesium do žíly, utrogestan a macmiror a za 2 dny jsem šla domu. Vzhledem k tomu, že nemam ráda nemocnice a k tomu všemu jsem tam byla sama na pokoji, jsem to blbě nesla a když jsem přijela zpět domu, byla jsem neuvěřitelně šťastná. Od té doby jsem byla na rizikovém kvůli vysokému riziku předčasného porodu. Zkracoval se mi čípek a Viktorka byla natlačená až dole. Brala jsem 4x2 tabletky magnesia denně.
Teď jsem ve 36tt a už bych ráda rodila, protože je to už hodně dlouhý a ten konec se šíleně táhne. Hlavně v tomhle počasí, když je venku i 40 stupňů a vy máte návaly každých 5-10 minut. Zkrátka už se těším, až to přijde.